O TANCI
Existuje spousta názorů, jestli používat termín břišní nebo orientální tanec. Existuje také mnoho různých „teorií", jak „vznikl" orientální tanec. V době internetu najdete tisíce odkazů s touto tématikou. My se nebudeme pouštět do žádných větších rozborů a zkusíme to jen krátce shrnout.
Pokud se tanečnice cítí při tanci dobře, je myslím úplně jedno, jestli je to při břišním nebo orientálním tanci. V arabštině zní název Raqs Sharqi (bože, kolik existuje způsobů psaní!) a v překladu to znamená tanec východu.
Kořeny můžeme hledat v různých kulturách a každá má svoje specifika a jiný druh tance - např. Perský, Turecky, Egyptský, Libanonský atd. Jedna odnož sahá i do harémů. Ženy ovšem netančily, jak je mnohdy mylně uváděno, pro obveselení mužů, ale pro vlastní zábavu. Tanec používaly i jako přípravu na porod a při vlastním porodu. V prvních fázích těhotenství ženy používaly jemné a houpavé pohyby a při samotném porodu žena většinou netančila (při porodu se prostě tančit nedá), ale tančily ženy okolo ní, aby ji povzbuzovaly. Tanec rodiček se samozřejmě netančil jen v harémech, ale i v jiných komunitách.
O blahodárném působení orientálního tance na tělo i duši se na vlastní kůži přesvědčilo již mnoho žen. Ženy se učí vnímat vlastní tělo, zlepšují celkovou pohyblivost, koordinaci a cit pro rytmus. Při tanci se uvolňuje napětí v pánevní oblasti, což přispívá třeba i k léčbě neplodnosti. Dochází k upravení "ženských" problémů, celkovému uvolnění páteře, zlepšení zažívacích obtíží... Tanec přináší nejen psychické uvolnění, odbourávání stresu a nízkého sebevědomí, ale především radost a povzbuzení.
Kdo se ale tanci věnuje profesionálně, jistě Vám potvrdí, že zdravotní působení tance na sobě zrovna nepociťuje a bolí ho z toho „celý člověk" ;o)))